Bůh je mrtvý. Název výstavy vznikl díky pivu, které jsem dostal k narozeninám. Pivo se jmenovalo God is dead. Tento název mne velmi pobavil a později jsem se rozhodl, že ho pojmu jako název pro cyklus obrazů, na kterých jsem již dříve začal pracovat. Nejvíce mne zajímá pohled na současnou společnost, na vědu a na náboženství. Každý z obrazů, který zde můžeme vidět, v sobě propojuje krajinu, architekturu, člověka, kostru, geometrii, astronomii, moderní výdobytky vědy a duchovno. Jsou to zároveň obory, o které se zajímám. Výstava je odrazem současného dění ve světě. Snažím se poukázat na vývoj naší společnosti, který si možná ani neuvědomujeme. Například to, že Papež František přijal teorii velkého třesku a Darwinovu Teorii vzniku druhů – evoluční teorii, na vytváření umělé inteligence a strojů s „božskými“ schopnostmi. Objevování nových vzdálených světů ve vesmíru a tím vším si tak trochu hrajeme na boha. Oproti tomu společnost duchovně upadá, víra v boha je ojedinělá a společnost nemá morální měřítka. Ztráta nebo zničení mobilního telefonu je dnes stejná katastrofa jako ztráta víry v dobách minulých … A proto si myslím, že název výstavy God is dead je zcela správný!

Geometrie je pro mé obrazy důležitá, protože jim dává řád a proporce. V obrazech je geometrie skrytá v kompozici nebo využitá jako hlavní motiv obrazu. Příkladem jsou Platonova tělesa, která mají vysokou symetrii a objevují běžně v současné krystalografii, krystalochemii a molekulární fyzice a chemii.

Lidská lebka je symbolem nezničitelné duše, odvěké touhy člověka po znovuzrození, je symbolem nebeské klenby, která představuje archív lidských vědomostí skrytých v modré barvě nebe. Lebku považujeme za symbol nicotnosti a pomíjivosti fyzického světa, lidských zkušeností, vyjadřuje koloběh života a smrti. Představuje také duchovní porozumění, mystickou smrt ega a symbol znovuzrození. Překvapivě je lebka také symbolem vitality a inteligence, neboť je schránkou pro mozek. V lidech na první pohled budí respekt a strach, často také odpor, jakoby tento artefakt nebyl součástí lidského těla, jakoby posmrtná část lidského těla mohla sama o sobě někomu ublížit. Projevujeme tím především strach ze smrti, pokud ne, tak alespoň úctu k těm, kdo už odešli na „věčnost“.

Absence barevnosti neboli programové používání monochromní škály barev je pro mě typické. Protože, mně nezajímá barevnost, nýbrž světelnost obrazu. Pokud barevný obraz převedete do černobílé škály, může se stát, že nebude čitelný, ztratí prostor a tomu se chci vyhnout. Tento fialový odstín jsem si namíchal a vybral, protože se mi líbí a proto, že pro mě představuje duchovno nebo spiritualitu, což se perfektně hodí k tématu.