Tyto obrazy mé charakteristické tvorby se zaobírají tématem hrobu, hřbitova či smrti. Jednoho dne jsem si udělal výlet na Olšanské hřbitovy, za účelem inspirace na místě, kde jsem nikdy před tím nebyl. Po určité době návštěva tohoto místa ve mně vyvolala silný zdroj nápadů, emocí a podnětů. Všechny tyto nápady mají stejný kořen a tím je hrob nebo pohřbívání. Veškerá následující tvorba vychází z prostředí Olšanských hřbitovů. Klíčovými slovy pro toto téma jsou: krajina, klid, ticho, energie, tajemství, světlo a architektura.
Moje první myšlenka byla, že se hřbitov (město mrtvých) do jisté míry podobá městu (město živých). A to v rovině urbanistického řešení. V obou případech zde nalézáme hlavní ulice, jež se rozvětvuji do menších a ještě menších uliček. Máme tu stromy a další vegetaci stejně jako v ulicích (města živých). Dále samotné hroby – každý z nich má svého „majitele“ a hrob je tak i patřičně označen stejně jako (městě živých) má každý dům svého majitele a své označení.
Další nápad nejlépe ukazuje obraz, který je malovaný, a je spíše klasickým pohledem krajináře na hřbitovní krajinu. Znázorňuje předměty, z kterých se vlastně hřbitov skládá – například hroby, cesty, stromy,…. Obraz je barevně redukován na černobílou škálu. Díky tomu lépe vynikne světelnost obrazu.
Na úplný závěr tu mám ještě jednu myšlenku hodnou přemýšlení: „Kde na světě hrob není?“ Podle mého názoru, když přihlédnu k nejrůznějším kulturám a jejich způsobů pohřbívání, je takřka možné, že se hrob může nacházet kdekoli.
